U mně je to lyžování. Zapomenu na problémy, soustředím se na ruce. Vlastně ne, nesoustředím se. Nemyslím na nic. Jen jedu. Užívám si rychlost, dokonalé oblouky. No, ne vždy dokonalé.
Stejně je to pro mě něco víc. Pro někoho je tohle "něco víc" třeba tancování, bruslení nebo jízda na koni.
Chci říct, že je to výborný způsob, jak si zazpívat, popřemýšlet naprosto v klidu o věcech, co mě trápí.
Sport, který dělám od dvou let. Nejlepší, nejlepší.
Měla jsem, a mám sen. Svěťák. Olympiáda. Já byla připravená pro to něco dělat. A nejde to. Teď se můžu nechat unášet myšlenkami na to, jaké by to bylo.
Tak ahoj, Zimo, Lyžování. Ahoj za devět měsíců. (nevím, co bez vás budu dělat)
Žádné komentáře:
Okomentovat